Eucomis Zambesiaca

Ananasová květina, ananasová lilie, Chocholatice

To jsou jména této krásné, cibulovité rostliny původem z jižní Afriky, kvetoucí od června až do října.

Její pěstování je velmi lehké a můžete ji mít jak v květináči,tak v zahradě. Pěstování v nádobě slibuje krásný soliter na terasu či balkón. Při dostatku světla není problém tuto květinu pěstovat i v pokojových podmínkách. Máte li místo na zahradě, které je v zimě chráněné před mrazem, je teplé a může být přikryto vrstvou listí, můžete Eucomis zasadit i tam. Ve venkovních podmínkách, pokud přežije, budou její květy bohatší a mohutnější. Každým květem, který může být až 50 cm dlouhý, nás bude těšit až 14 dní. Listy bývají dlouhé cca 30 cm.

Pěstování: 

Od března, kdy se Eucomis probouzí ze zimního spánku je zapotřebí místo s plným sluncem. Do té doby ji klidně můžete nechat ve tmě jako většinu cibulek, které po vegetačním období zatáhnou.

Vody potřebuje dostatečné množství, tudíž, zálivka vydatná, kterou po odkvětu pomalu omezujeme. Na podzim, po vyjmutí ze zeminy, už zálivku nepotřebuje. Mě vydržela na suchu i v květináči. Když spí, nepije :-)
Na konci zimy, v únoru, ji dámě zpět do země a začneme zálivku pomalu zvyšovat. Substrát by měl být dobře prostupný - cibule, moc vody ...., znáte to :-)
Co se teploty týče, její nároky nejsou výjimečné. V létě je v pohodě při běžných venkovních podmínkách. Pouze při zimování v zahradě nesnese teploty pod -7 C.
Hnojení, v období vegetace uvítá jednou týdně.
Rozmnožuje se cibulkami, nebo semeny, které se ji tvoří po odkvětu v tobolkách. Mladé cibule je lepší neoddělovat. Kvetou stejně až po 3 až 5 letech. Rozmnožování semeny se příliš nedaří :-(

Adenium obesum - pouštní růže

www.viaggio-vacanza.it

Krásné květy z nejdrsnějších míst Afriky, Arábie a z ostrova Sokotra. V našich podmínkách se pěstují jako bonsaje v suchých a slunných bytech. Jméno Adenium je podle prvního naleziště ve městě Aden v Jemenu a druhové jméno Obesum dle ztluštělého stonku, který tyto rostliny řadí mezi takzvané lahvové stromy.
Šťáva vytékající z rostliny při jejím poranění se u některých afrických kmenů používá k výrobě šípového jedu. Častěji se ale používá v lidové medicině.

Pěstování :
Nejdůležitější je pro tyto rostliny umístění na slunném a teplém místě. Teplota by v zimě neměla klesat pod 18C. Zaléváme vždy až ve chvíli, kdy je zem úplně vyschlá. Přes léto to může být i dvakrát týdně. V zimě je zálivka omezená. Hnojíme 2x až 3x během léta hnojivem s vyšším obsahem fosforu.
Přesazujeme až v momentě, kdy dochází k deformaci květináče a to jen do o třetinu většího, než byl původní. Větší květináč by mohl držet zbytečně vodu a tím by mohlo dojít k zahnívání kořenů. Zeminu použijeme složenou ze substrátu a písku v poměru 1:1. Důležité je, aby substrát dokázal rychle odvádět vodu. Po přesazení týden nezaléváme.

https://musaceae.wordpress.com